|
|
Vztah mezi kognitivními a emočními procesy v rámci exekutivních funkcí
Novák, Ondřej ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce poskytuje stručný přehled klíčových výzkumů a teorií v oblasti vlivu emocionálních procesů na vybrané exekutivní funkce (rozhodování a posuzování). Rozebírá danou problematiku v rámci teorie dvou kognitivních systémů (CEST) a klade důraz na aktuální poznatky a experimentální přístupy. Popisuje různorodé přístupy v chápání emocí a jejich vlivu, jako jsou teorie zkoumající emocionální valenci, fyziologické projevy emocí nebo jejich motivační funkci. Součástí práce je návrh kvalitativního výzkumu ohledně emocionálních cílů specifických základních emocí (strach, hněv, smutek a radost). Výsledky tohoto výzkumu poskytnou teoretický podklad pro empirické testování přístupu "pocit je pro konání", který je zaměřen na behaviorálně motivační složku emocí.
|
|
| |
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozsudek a předmět řízení
Švarcová, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Rozsudek a předmět řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem rozsudku a předmětu řízení. Nejprve rozebírá oba pojmy a následně se zaměřuje i na jejich vzájemný vztah, a to v řízení sporném i v řízení nesporném. Diplomová práce je členěná do čtyř samostatných kapitol. První kapitola vysvětluje pojem předmětu řízení, dále se zabývá žalobním nárokem, definuje jej a rozebírá jeho náležitosti, definuje žalobní petit a dělí jej na základní druhy, které také blíže specifikuje. Poté se zaměřuje na dispoziční zásadu jako stěžejní zásadu sporného řízení, díky které mohou účastníci řízení disponovat s předmětem řízeni nebo s řízením samotným. Druhá kapitola popisuje rozsudek. Nejprve vyjmenovává jeho náležitosti dané zákonem a poté specifikuje, jaké má vlastnosti. Následně se lehce zabývá i pojmy opravy rozsudku a doplněním rozsudku. V poslední řadě vysvětluje i jednotlivé druhy rozsudku podle různých kritérií členění. Třetí kapitola analyzuje vzájemný vztah rozsudku a předmětu řízení ve sporném řízení. Nejprve stručně popisuje, co to sporné řízení vůbec je, poté se zaměřuje na obecné vymezení předmětu řízení ve sporném řízení a na obecný postup rozhodování v tomto druhu řízení. Poté je většinová část této kapitoly věnována jednotlivým dispozičním úkonům účastníkům řízení. Diplomová práce vysvětluje změnu...
|
|
|
Odůvodnění civilních soudních rozhodnutí
Palánová, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Odůvodnění civilních soudních rozhodnutí Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá odůvodněním soudních rozhodnutí vydávaných v civilním řízení. Soudní rozhodnutí představuje stěžejní výstup soudu v civilním řízení, neboť k jeho vydání civilní řízení směřuje. Podstatný je však nejen výrok rozhodnutí, ale i jeho odůvodnění, jímž soud vysvětlí své úvahy účastníkům řízení i nadřízeným soudům. Výrok bez odpovídajícího odůvodnění je nepřezkoumatelný a může být i důvodem úvah o libovůli v soudním rozhodování. Poskytnutí kvalitního odůvodnění je proto nezbytnou součástí spravedlivého procesu a rovněž i nepostradatelnou schopností dobrého soudce. Cílem práce je analýza právní úpravy odůvodnění soudních rozhodnutí z hlediska toho, zda poskytuje dostatečný návod pro sestavení náležitého odůvodnění, a identifikace řádného odůvodnění soudních rozhodnutí s ohledem na to, k jakým nedostatkům v praxi nejčastěji dochází a jak se těchto nedostatků vyvarovat. Za tímto účelem je česká právní úprava zařazena do kontextu práva na spravedlivý proces a jeho jednotlivých aspektů vymezených na nadnárodní i ústavněprávní úrovni, zohledněny názory odborné veřejnosti a zhodnocena související judikatura. Rigorózní práce je koncipována do pěti kapitol, z nichž v úvodní kapitole je rozebrán právní základ povinnosti odůvodnit soudní...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Jana Křtitele v matoušově evangeliu
Lokvencová, Iva ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce se pomocí exegetických metod zabývá rozborem postavy Jana Křtitele v kontextu Matoušova evangelia. Na začátku práce je v krátkosti představeno samotné Matoušovo evangelium a pozadí rozebíraných textů Mt 3,1-12 (jež pojednává o působení Jana Křtitele, konfliktu Jana s farizeji a saduceji a Janově varování před posledním soudem) a Mt 11,1-19 (popisující Janovy pochybnosti ohledně Ježíšova poslání, Ježíšovo potvrzení Janovy role a odmítnutí Janovy a Ježíšovy zvěsti židovskou stranou). Obsahem této části je stručné shrnutí vykládaného textu, popis, členění a zasazení textu v rámci širšího kontextu evangelia nebo srovnání se synoptiky. Následuje překlad veršů z řečtiny do češtiny, který je doplněn vysvětlivkami, literárními zajímavostmi, odkazy na zvláštnosti vyplývající z daného překladu, nebo odlišnostmi nacházejícími se v porovnávaných českých či cizojazyčných verzích. Následně přichází na řadu samotný výklad jednotlivých veršů doplněný o poznatky nabyté při studiu daného tématu a následné shrnutí kapitoly. Hlavním pramenem informací použitých při zpracování této práce je především samotný biblický text, doplněný o údaje pocházející z několika komentářů, článků, monografií, učebnic, slovníků, a to i internetové provenience. Výsledné shrnutí je potom založeno na kombinaci zjištěných...
|
|
|
Vztah žaloby a rozsudku
Sommer, Lukáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce - Mgr. Lukáš Sommer - Vztah žaloby a rozsudku / Relationship between petition and judgment 1 Abstrakt Předmětem této rigorózní práce je vzájemný vztah žaloby a rozsudku. Její první, převážně teoreticky zaměřená kapitola, obsahuje stručný historický exkurz do vývoje ústředního pojmu civilního procesu, tedy do vývoje žalobního práva. Druhá a třetí kapitola se zaobírá žalobou, resp. rozsudkem, jejich složkami, náležitostmi, účinky, členěním atd. a jejich primárním účelem je seznámit čtenáře s těmito skutečnostmi, aby si lépe dokázali uvědomit vzájemný vztah žaloby a rozsudku. Konečně pátá kapitola této rigorózní práce (nejvíce prakticky zaměřená) tvoří jádro mé rigorózní práce a je v ní pojednáno právě o vzájemném vztahu žaloby a rozsudku.
|
|
| |
host ::
RSS.